[PODCAST] Věříš na dvě pohlaví? Vyhodíme tě z předmětu!

Student Indiana University v Pensylvánii byl vyhozen za to, že se své feministické vyučující odvážil říct, že na světě jsou pouze dvě pohlaví.

Vyhazov z předmětu 

Není to první případ, kdy k tomu dochází. Zasáhnout musel až rektor dané univerzity. Laku Inglovi totiž hrozilo, že nebude moci včas dokončit školu, protože předmět potřeboval absolvovat.

Co vlastně bylo důvodem pro feministickou profesorku, aby studenta vyhodila? Lake Ingle byl údajně neuctivý při probíhající konverzaci o tzv. white –privilege, rozdílu ve výplatě u mužů a žen a samozřejmě v otázce pohlaví. Jen pro vysvětlení, tzv. whiteprivilege je údajné zvýhodnění bílých lidí ve většinové společnosti.

Necelé tři týdny tento student nemohl daný předmět navštěvovat, až do doby, než se ho zastal rektor univerzity. Ten ve svém veřejném vyjádření řekl, že je potřeba ctít svobodu projevu. Byť někdo může říkat věci, které se druhým nemusí líbit.

Tento případ ovšem ukazuje, jak velkým problémem jsou západní progresivní socialisté.

Socialisté

V podobném duchu jsem psal i po událostech v Charllotesville. Po protestech krajní pravice a jejích potyčkách s extrémní levicí, začali místní socialisté strhávat sochy. Někteří šli dokonce tak daleko, že vyhledali některé protestující a poté po nátlaku na jejich zaměstnavatele se snažili docílit vyhazovu z práce.

Tato extrémní levice se ne vždy na všem shodne, nicméně mají společné některé znaky. Jsou to lidé, kteří nechtějí poslouchat názory ostatních, jsou proti svobodě projevu. Neskrývají svůj rasismus a antisemitismus. Nezajímá je vláda práva, protože se domnívají, že jedině oni mohou rozhodovat o tom, co je správné. A pokud je podle jejich názoru něco správné, potom jsou v právu prosazovat své názory silou.

Validaci pro svoje činy nebrali u nikoho menšího než bývalého prezident USA. Byl to právě Obama, který porušoval právo. Neměl problém s ilegální migrací z Mexika a dalších zemí. Vládl pomocí dekretů, protože přes Kongres nemohl nic prosadit. Budoval velký stát, který zasahuje do individuálních svobod.

No a jak se ukazuje, tak také nepřímo penězi podporoval různé levicové neziskové organizace, které teď prostřednictvím medií a zájmových skupiny tlačí agendu tzv. sociální spravedlnosti.

Sociální spravedlnost

Pojem sociální spravedlnost není ničím novým. U nás jej prosazují komunisté. Ti, kdo ji prosazují, se většinou staví do pozice obětí, které jsou upírána práva. Jelikož jsou nám upírána nějaká práva, tak o ně musíme bojovat. Lze uvést několik klasických příkladů.

Novodobé feministky. Ač již feministické hnutí dosáhlo toho, čeho chtělo, novodobé feministky chtějí víc. Dnes jim vadí údajně nižší plat, který dostávají v porovnání s muži. I když již byl tento mýtus vyvrácen, množství novodobých feministek za pomyslnou spravedlnost nepřestává agresivně bojovat.

Se stejnou vervou pracují také na tom, aby ženy měly větší zastoupení v různých podnicích, veřejných funkcích a na kandidátkách. A to nyní nemusíme mluvit pouze o Spojených státech. Tento trend je vidět i v EU. A „spravedlnosti“ nechtějí dosáhnout větší pílí, ale kvótami na počet ve vedoucích pozicích.

Podobně je i barevnými menšinami. Ty nejen, že dosáhly zrovnoprávnění s bílou většinou, ale mnohdy jsou dokonce zvýhodňování samotným systémem. Jako příklad může posloužit systematická rasová diskriminace na Univerzitě v Texasu.

Pokud se studenti hlásí na tuto školu, ne vždy vám totiž vaše skóre zaručí místo na studium. Pokud máte špatnou barvu pleti (jste bílý nebo asiat), musíte získat podstatně více bodů než kolik je potřeba, když jste černoch. Tento rasistický postup školy dokonce schválil i Nejvyšší federální soud Spojených států. Podle něj vás škola v rámci diverzity může rasově diskriminovat.

A příklad by se dalo uvádět mnohem více. Od pomatených stalinistů, přes sexuální transfluidní menšiny a různé levicové skupiny bojující proti tzv. white – privilege.

Nároky sociální spravedlnosti

Tento socialistický trend od základů odporuje myšlenkám liberalismu. Ten hlásá svobodnou společnost. Společnost, kde si budou všichni rovni před zákonem a kde nebudou vládnout zájmy určitých skupiny, ale zákon a právo.

Proto jsou požadavky a nároky sociální spravedlnosti v liberální společnosti nemožné. Jak správně psal von Hayek v knize Právo, zákonodárství a svoboda, sociální spravedlnost je pouzhou fata morganou.

Na samotný pojem spravedlnosti totiž tyto skupiny nahlížejí jinak, než jaký je původní význam tohoto slova. Zatímco původně byl za spravedlivý považován stav, kdy by nedocházelo k zásahu do oprávněných zájmů (třeba nebýt okraden nebo zmrzačen), nyní jde o pozitivní náhled.

Tyto skupiny mají za to, že se o jejich sociální práva musí postarat systém. Říkají, že pokud něco nemáme, není to proto, že nejsme dost chytří, silní, průbojní, ale protože nám to někdo sebral. Stavějí se automaticky do pozice oběti. A chtějí, aby jim to něco dali ostatní.

Feministky uvedené výše tedy mají pocit, že si zaslouží mít vyšší postavení. Neváhají proto říkat, že jsou potřeba kvóty na obsazení vysokých postů. Černoši zase tvrdí, že nemají dostatečně vzdělání a musí získat výhodu na úkor ostatních. Bojovníci proti white-privilege tvrdí, že strádají na úkor bělochů. Proto je potřeba bílého muže diskvalifikovat z důležitého rozhodování. Jednotlivec, tato základní jednotka západní civilizace, je pro ně nepodstatný. Je to pouze reprezentant skupiny a podle toho je třeba s ním zacházet.

Co na naplat, že k prosazení svých zájmů budeme rasisty a totalitáři? Tyto skupiny nezajímá, že zasahují do práv ostatních, protože ony jsou údajně těmi utlačovanými. Proto říkají, že každý, kdo je proti nim, má držet ústa. A když nebude, bude vystaven velké psychickému nátlaku a výhrůžkám.

Ohrožení svobody

To vše vede k jedinému, potlačení individuální svobod jednotlivce. Část těchto skupin tak činí vědomě a část nevědomky. Nic to ovšem nemění na faktu, že právě díky této radikální levici přestává vládnout lid jako celek a místo něj vládnou zájmové skupiny.

Znovu si dovoluji ocitovat von Hayeka, který říkal, že se demokracie stává kopacím míčem. Může si do ní kopnout každý, kdo půjde okolo. A díky velkému státu a vládě může. Proč? Protože vláda potřebuje uplácet. Vláda potřebuje, aby ji určité vrstvy obyvatelstva volily a ona tak zůstala u moci.

Bude proto slibovat a nabízet služby, které budou většinou méně kvalitní, a o které většina stejně nestojí. Stojí o ní ovšem skupiny, které jsou slyšet.

Liberální řešení

Pokud by opravdu platily liberální principy, nic takového by se nemohlo stát. Proč? Protože liberalismus říká, že na pozitivní spravedlnost nemáte žádný nárok. Jediné, na co každý z nás nárok má, je rovnost před spravedlivým (ne v pozitivním slova smyslu) zákonem.

Liberální politika a malý stát vám nezaručí štěstí. Nedá vám ho. A ani nedovolí, abyste toto „štěstí“ pod pohrůžkou násilí požadovali po jiných. Co vám liberalismus přinese, je nepřekážení v každodenním životě víc, než je nezbytně nutné a přiměřené. Liberalismus vám dá možnost tvrdou prací o své štěstí bojovat. Dá vám příležitost uspět. Na rozdíl od socialistické jistoty, že některé věci vám budou zásahem shora navždy zapovězeny pro příslušnost k demografické skupině.

Líbí se Vám obsah toho webu? Přispějte symbolickou částkou na jeho chod. Přispět můžete buď prostřednictvím PayPal

[wpedon id=“149″]

anebo převodem na účet č.: 2535334153/0800 

Díky! 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.