Chystá Evropská komise cenzuru?

Předevčírem Komise vydala doporučení, které vyvolalo bouřlivé reakce. Můžeme očekávat cenzuru na sociálních sítích?

O co jde?

Ve zkratce. Evropská komise chce tlačit na sociální sítě, aby aktivněji a rychleji mazaly protizákonný obsah. Tím se rozumí nesnášenlivé příspěvky, příspěvky extrémistické, terorismus, dětská pornografie, ochrana autorských práv a ochrana spotřebitele (co je trestné offline, to je trestné online, říkají).

Velký důraz byl v doporučení kladen zejména na příspěvky související s terorismem. Nově Komise požaduje, aby společnosti mazaly obsah s teroristickou tématikou do jedné hodiny. Doposud to bylo 24 hodin. Co se rozumí obsahem spojeným s terorismem?

Jedná se zejména o příspěvky schvalující teroristické útoky. Dále jde o obsah, za pomoci kterého se provádí nábor nových teroristů, výzvy k financování teroristických skupin. Jaký tedy bude klasický příspěvek, který se bude mazat? Například video Islámského státu, kde se obětí uřízení hlava a závěru některý z těchto fanatických bláznů požádá o peníze na ten a ten účet.

Proč se to má dělat do jedné hodiny? Údajně proto, aby se tyto příspěvky nedokázaly rozšířit mezi velký počet lidí. No a samozřejmě kvůli velké společenské škodlivosti. Tuto povinnost však musí společnosti až poté, co je k tomu vyzve příslušný orgán (např. policie) anebo Europol.

Další oblasti

Jak je uvedeno výše, mazat se budou příspěvky, kde se objeví dětská pornografie anebo kde se poruší autorská práva.

Závažnou kategorii tvoří také verbální trestné činy. Jedná se například o schvalování genocidia (bacha Tomio) či urážky rasy či náboženství a vyzývání k násilí na skupině obyvatel. Zde se můžeme dostat do první problému. Dost dobře se může stát, že kritiku islámu anebo křesťanství může někdo (systém či člověk) vyhodnotit jako nesnášenlivost.

Lze si naprosto jednoduše představit situaci, kde si někdo řekne, že je fajn zapálit obraz Mohhameda. Prostě proto, že chce a vyjadřuji svůj postoj vůči islámu (nemá rád islám ani další náboženství). Lze si jistojistě představit situaci, že určité segmenty populace to budou považovat za výzvu k násilí a budou požadovat, aby byl takový příspěvek smazán. Což by se také s největší pravděpodobností stalo.

Pro společnosti bude velkou výzvou ustát tlak náboženských menšin. Byť si umím představit, jak různí aktivisté anebo třeba i levicoví politici (a milovnici Palestiny), budou tlačit na mazání příspěvků s kritikou náboženství (byť někdy i extrémním způsobem).

Co si však ochranu nezaslouží, je dle mého názoru spotřebitel. Už jen proto, že EU ho považuje za nesvéprávného hlupáka.

Možný problém

Zásadní problém je v tom, že EU požaduje po společnostech tzv. proaktivní přístup. Ty tedy budou muset samy hledat závadný obsah. Nejčastěji tedy budou reagovat na upozornění od uživatelů. Lze ovšem očekávat, že budou muset najmout další zaměstnance, což přinese administrativní zátěž.

Větší problém ovšem bude představovat to, že společnosti budou provádět autocenzuru. Všichni moc dobře víte, jak to dopadlo v Německu. Tam pod hrozbou velkých pokut začaly sociální sítě mazat příspěvky hlava nehlava.

Toto zatím nejspíš nehrozí, vzhledem k tomu, že se jedná o doporučení, které není právně závazné. Může se ovšem stát, že se Komise rozhodne navrhnout směrnici, kde již pokuty obsaženy budou. A může se stát, že se dostaneme do podobné situace jako v Německu.

Svoboda slova

Komise zároveň říká, že mazání příspěvků nesmí jít na úkor svobody slova. V případě smazání tedy musí být ponechána možnost obrátit se společnost s jakýmsi „odvoláním“. Poté by mělo dojít k přezkumu. Bude tu samozřejmě i možnost soudního řešení.

Obecně se po společnostech bude požadovat, aby jednali tzv. proporcionálně. Tedy aby se užily nástroje přiměřené účelu.

I tak se ovšem domnívám, že na shora uvedené bude potřeba hledět na to, aby svoboda slova nebyla omezována.

Závěr

O cenzuru se nejedná. Některé části návrhu lze chválit, jiné je ovšem nutné kritizovat. Nyní je dána tříměsíční lhůta a po ní se uvidí, jestli přijdou tvrdší pravidla. Nakonec ovšem vše bude stejně záležet na členských státech a EP, kteří by případnou směrnici mohli schválit.

Zajímavá bude i reakce Německa po nepříliš dobrých zkušenostech, které s takovým mazáním má.

P.S.: Je unavující se dívat na to, jak pro EU větší problém představuje klamavá reklama a „nedostatečná“ ochrana spotřebitele. Vůbec nijak však nereaguje na ruskou propagandu, která řádí v baltských zemích, kde na to tamní tajné služby každoročně upozorňují.

Líbí se Vám obsah tohoto webu? Přispějte symbolickou částkou na jeho provoz a běh! Díky!

[wpedon id=“149″ align=“center“]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.