Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /data/e/6/e6758a03-abda-4087-ad54-4f8bd49895a9/polescuk.cz/web/wp-content/themes/yootheme/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 8

Proč opozice prohraje volby

Klidně mi můžete namítnout, že teď není správný okamžik to řešit. Ono je to ale naprosto jedno. Opozice ani po třech letech nepochopila, v čem je skutečný problém.

Nevyhnutelnost prohry?

Opozice prohraje volby v roce 2021. Pokud se nic nezmění, tak si na to dokonce vsadím. Babiš vyhraje a k vládnutí mu bude stačit ještě jedna strana. A pak si budeme muset vytrpět další čtyři roky. Scénář bude hodně podobný tomu, co jsme viděli před volbami v roce 2017. I kampaň a chování, které se od toho před třemi lety nijak nezměnilo.

Babiš si dál jede svoje PR. Markeťák Mára a jeho tým makají 24 hodin denně. Až to vypadá, že je to vlastně premiér, který jediný pochopil, že neustálý kontakt s jeho cílovou skupinou upevňuje vztah mezi nimi. A snižuje šance stran opozičních (ale i vládních), aby tento vztah mohly nějak narušit.

To ovšem opoziční strany stále nechápou. Antibabiš je nosnou myšlenkou mediálních výstupů pěti demokratických nevládních stran. Ty nevynechají jedinou příležitost si do té nejsilnější strany a jejich bosse kopnout.

Ono je to pochopitelné. Kopat do vládní strany je to nejjednodušší co můžete udělat. A také nejméně nákladné. Pokud navíc sedíte v Parlamentu, získá vám takové kopání i trochu toho mediálního prostoru, který je jinak obsazen.

Na takovém postupu však a priori není vůbec nic špatného. Vlastně je to žádoucí. Bohužel opoziční strany nepochopily, že je to pouze bod A. Tedy dostat se do velkých médií skrze kritiku Babiše je prostředek, který by měl být využit k něčemu většímu. Co je však víc než pár minut v celostátní televizi?

Antibabiše máme, co dál?

Vezmu to trochu zeširoka. Všichni víme, že má Babiš a jeho nejvěrnější spoustu problémů. Od korunových dluhopisů, přes čapák a odvezení synátora na Krym, až po nezvládnutí počáteční reakce na epidemii (nakonec to stejně zachraňovali obyčejní lidi). Jenže, a to je podstatné, pořád má 30%. Jsou to lidé, kteří ho budou volit. I kdyby teď vzal stařenku a oddělal ji uprostřed Staromáku.

Je evidentní, že ho jeho voliči neopustí. Neopustí ho, ať slibuje, vymýšlí si nebo dělá cokoli. To znamená, že určitý segment populace je pro demokratickou opozici neexistující. Opozice na tyto lidi nezapůsobí. Minimálně ne teď a za stávající či obdobné situace.

K čemu tímto směřuji? K tomu, že by si strany, které si zvolily antibabiše za své mediální výstupy, měly uvědomit, že tyto výstupy nedělají pro voliče Babiše. Tímto sektu ANO neoslabíte. Pokud tento první bod přijmete, otevřete si nemalé množství možností.

Pro koho tedy mediální výstupy tvoříte? Pro vaši cílovou skupinu. Kdo je ovšem vaše cílová skupina? Bezpochyby jde minimálně o polovinu populace, jež ANO nikdy volit nebude. Víte však skutečně, na koho působíte? Jsou to venkované? Jsou to Pražané? Jsou to rodiny s dětmi? Podnikatelé?

Mýtus o nekonstruktivnosti

Až si uvědomíte i tohle, pochopíte další věc. V diskuzích vás Mára Prchal a jeho trollí armáda (s Babišem v čele), točí na tom, že nejste konstruktivní opozice. To je však pouze vládní narativ (tedy pohled na problém).

Prchal vám říká: „reagujte na to, co vám předhodím a snad ke svému malému korýtku přidáte i část něčeho tak velkého, jako má můj šéf.“

A vy snažíte. Reagujete. Dokazujete, že konstruktivní jste. Skoro se za kritiku omlouváte. A v hloubi duše doufáte, že má Prchal pravdu, že vy posílíte a Babiš oslabí. Že tím vlastně nabídnete něco víc i pro vaše opoziční soupeře a posílíte natolik, abyste mohli Babišovi konkurovat.

To je ale pouhá iluze. Jak jsem napsal výše. Babiš může vraždit a vy mu jeho voliče neseberete. Že jste nekonstruktivní je pouze zdánlivě pravdivý argument. Byť nejde tak daleko od podstaty věci.

Stejní i jiní

Pojďme dál. Pokud bych se pokusil nezaujatě podívat na vaše výstupy, tak si nevezmu víc než toho antibabiše. Od všech demokratických opozičních stran. Jste jiné, a zároveň si do jisté míry podobné. A přesto, nebo možná právě provo, jsou vaše síly roztříštěné.

Logickým východiskem z této podobnosti by mohla být spolupráce. Vytvoření jednoho volebního subjektu, který by demokraticky smýšlejícím antibabišovským voličům nedával jinou alternativu než vás volit.

A i když jste se pokusili spojit v nějaký Demokratický blok, nebyla tato spolupráce skutečnou spoluprací. Respektive nebyla něčím, co by mohlo nabídnout reálnou alternativu.

Pokud tedy pro vás spojení není možné (a nepochopily jste to ani po 3 letech Babiše u moci), pak mám pro vás jedinou radu – kanibalismus.

Politická soutěž

Koneckonců se vaše zájmy překrývají. Kromě antibabiše nabízíte podobné názory, podobné pohledy na řešení problémů. Nezbývá vám tedy nic jiného než ukázat lidem, proč by měli volit vás, a ne vašeho potenciálního partnera, se kterým nejste schopni spolupráce.

Tím se vracím o pár odstavců zpět. Když mluvím o mediálním prostoru, který díky programu antibabiš získáváte, k čemu byste ho měli využívat? No evidentně k tomu, abyste si ukrojily také z jiných, vám podobných stran. Asertivitou, vymezením se, musíte ukázat, že věci líp zařídíte. A opakuji, to neukazujete voličům Babiše, ti pro vás neexistují, ukazujete to voličům vašich potenciálních partnerů, se kterými nejste schopni se z určitého důvodu spojit.

„Nebudeme dělat zlou krev! To by pak spolupráce byla tuplem vyloučena!“ Dobře. Ten argument chápu. Jenže teď je nejlepší čas se rozhodnout. Buď tedy dobrovolně zmenšujete počet alternativ pro stejné voliče spojením se do jedné koalice/volebního subjektu (nebo dvuou), anebo začínáte kampaň i jeden proti druhému.

Musíte se rozhodnout

Já vím, je vám to proti srsti. Bohužel pro vás je situace taková, že musíte přijmout zásadní rozhodnutí. Toto rozhodnutí bude znamenat buď další 4 roky Babiše u moci, anebo jeho poražení a konečně nápravu všeho, co je na dnešním systému špatně.

To, jak se rozhodnete, nechám na vás. Čas nicméně běží. Čím déle budete otálet, tím větší riziko nakonec budete muset podstoupit. A když budete otálet příliš, pak prohrajete. Příkladů v Evropě máte dostatek.