Vondráčkova cesta do Ruska – tohle je fakt síla

Reading Time: 6 minutes

Reakce na rozhovor v dnešním Právu

O tématu cesty do Ruska se znovu rozpovídal předseda Sněmovny. Tentokrát pro dnešní Právo. V rozhovoru sdělil poměrně dost věcí, které nejspíš budou šokovat. A nejen pro svoji závažnost, ale i naprostou absurditu použité argumentace. Vypadá to totiž, že se Babiš a jeho lidé přestali bát důsledků, které jejich chování může potenciálně mít.

Pojďme si tedy rozebrat několik výroků z dnešního rozhovoru a zasadit si je do příslušného kontextu.

S Ruskem můžeme navázat spolupráci

Hospodářská spolupráce?

Před svoji cestou Radek Vondráček říkal, že cesta do Ruska je skoro až apolitická. Měly tam jet dvě delegace. Cílem bylo bavit o zdravotní péči pro české pacienty v Rusku a navázání školní spolupráce.[1]

Z dnešního rozhovoru je nicméně patrné, že ani zdaleka nezůstalo pouze u témat, o nichž Vondráček mluvil. Cílem předsedy Sněmovny, jak sám přiznává, nebylo ono apolitické jednání o zdravotnictví. Šlo mu odblokování činnosti pracovní skupiny pro hospodářství.[2]

A nejen to, pan Vondráček by si dokonce přál, aby české ministerstvo průmyslu a obchodu začalo s Ruskem spolupracovat.

Proč třetí nejvyšší ústavní činitel něco takového říká v situaci, kdy stále trvají hospodářské sankce proti Ruské federaci. O jakém navazování hospodářské spolupráce je tedy řeč? Rovněž se domnívám, že je víc než na místě ptát, zdá-li platí závěry ze dne 12. září, které konstatují, že důvody pro protiruské sankce stále trvají?[3]

Dukovany

Domnívám se, že k oné možné spolupráci mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a Ruskem, lze zmínit jeden veledůležitý fakt. Právě ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít klíčové slovo v zakázce na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Není žádným tajemstvím, že Rusko má velký geopolitický zájem na tom, aby u nás Dukovany dostavělo. Nejlépe na základě mezivládní dohody a bez výběrového řízení. K tomu se přikláněl například, dnes už bývalý poradce ministryně Novákové.[4] Pro ně Rosatom představoval nejlepší možnou variantu.

O to, jak „skvělou“ záležitostí je vybírat Rusy na základě mezivládní dohody bez pořádné soutěže, ukazuje zkušenost z Maďarska. Jak píšou Hospodářské noviny, dostavba tamní jaderné elektrárny má jednak časový skluz, jednak se stává stále dražší a pro Maďarsko jen málo kontrolovatelnou. [5]

Podobou zkušenost mají také v Bělorusku. Ostrovecká jaderná elektrárna nejen, že nabrala velký časový skluz a místy to vypadalo, že se více nestaví, než staví. Časový skluz se nabíral i třeba v případě, kdy při stavbě upadla nádoba samotného jaderného reaktoru, kterou bylo potřeba vyměnit, protože se poškodila.[6]

Dnes už není tajemstvím, že pro Rusko je dostavba naší jaderné elektrárny zakázkou strategického významu. Obrovské finanční prostředky dávají velký prostor pro možné zkorumpování předních ústavních činitelů. Cílem není nic menšího než pokusit se vymanit Českou republiku ze Západní sféry vlivu, popř. zajistit to, aby Česká republika aktivně nevystupovala proti politice Ruské federace ve vztahu k naším spojencům.

Česko-ruské fórum

Vondráček nezapomněl připomenout svoji podporu České-ruskému fóru, tedy nástroji Miloše Zemana, kterým se prezident snažil navazovat spolupráci s Ruskem mimo oficiální politiku české vlády. Z deklarovaného pokusu o jakousi odbornou spolupráci se nakonec stal nástroj, pro Rusy, jak nerušeně šířit své myšlenky u nás.

První česko-ruské fórum tedy v červnu letošní roku dopadlo tak, že spolu nemluvili žádní akademici. Z Ruska naopak přijeli lidé, kteří jsou napojeni na politickou věrchušku a kterým opravdu nejde o otevírání svých vlastních archívů. Vždyť by šli třeba i proti Andreji Babišovi, agentovi Stb, o němž dozajista měla sovětská KGB dostatek informací.

Že se k něčemu takovému předseda Poslanecké sněmovny hlásí, je jedna velká ostuda a nahrávání režimu, který naše spojence považuje za své protivníky, ba nepřátele.

Sankce nejsou klatba                      

„Sankce nejsou klatba“, říká pán Vondráček.

To dozajista nejsou, ale mají své důvody a není vlastně ani tak těžké si je zjistit. Například na paní Matvijenko jsou uloženy sankce hned několika zemí a organizací. Patří sem Spojené státy, Kanada, Austrálie, Švýcarsko a samozřejmě Evropská unie. Jejich důvodem je napomáhání narušování celistvosti a nezávislosti Ukrajiny.

Spojené státy dokonce paní Matvijenko považuji za jednoho ze strůjců problémů, které Rusko na Ukrajině způsobilo a dále způsobuje.

Druhým na seznamu je Vjačeslav Volodin, člověk, který rovněž spadá pod sankce Spojených státům, Kanady, Švýcarska a Evropské unie a Austrálie. A důvodem, stejně jako v případě Matvijenko, není nic jiného než napomáhání narušování územní celistvosti a nezávislost Ukrajiny.

Do Ruska jezdí i západní politici

Po tom všem Radek Vondráček sdělil, že měl potřebu se sejít se svým ruským protějškem. A není na tom nic špatného, protože do Ruska přeci jezdí i západní politici. V létě tam před nim byli senátoři ze Spojených států.

Izolovaně a sám o sobě, by takový argument dával poměrně i smysl. Ale pokud si ho zasadíme do kontextu, zjistíme, jak trapně vlastně tato výmluva působí.

Do Ruska skutečně v červenci tohoto roku přijela delegace zákonodárců v čele s panem Shelbym z republikánské strany. Na rozdíl od pana Vondráčka se však nesnažili předstírat, že jedou do Moskvy s apolitickými tématy.

Tato schůzka se konala dva týdny před tím, než se měli ve Finsku sejít prezidenti Trump a Putin. Delegace, která do Ruska přijela, se nebála mluvit o sankcích, o Sýrii, o ruském angažmá na Krymu a východě Ukrajiny.

S těmi tématy však měl Radek Vondráček velký problém. Sám v rozhovoru pro ČT24 řekl, že cílem cesty není to, aby mluvil o daných tématech a že sám v této oblasti žádnou iniciativu vyvíjet nebude.[7] Jde prý však o hájení českých zájmů.

Co je v českém zájmu?

V rozhovoru předseda PS sice řekl, že otevřel i otázku Skripala, Ukrajiny apod. O tom, prý je zmínka i na Twitteru ruské Dumy. Na Twitteru se skutečně nachází zmínka o tom, že tam tato témata nejspíš zazněla (pravděpodobnost leží v tom, jak moc věříte panu předsedovi a ruské Dumě). Nicméně se můžeme pouze dohadovat, co vlastně zaznělo, protože k dispozici nemám program jednání.

Stejně tak vlastně ani nevíme, jestli to téma pan předseda otevřel, protože se tam o jeho iniciativě nic nepíše.

Z vyjádření pana Vondráčka ovšem můžeme dovozovat, že příliš velkou námahu nejspíš nevyvinul. Když přišla řeč na to, jestli po Rusech požadoval omluvu za lživé nařčení o tom, že Česká republika vyrábělo Novičok, odbyl odpověď pouze tím, že by to tak asi nefungovalo.

Kde je tedy ochrana toho českého zájmu? Lži adresované proti naši nás jednoznačně poškozují. Nevymezení se proti nim a nepožadování omluvy po tom, kdo je přednesl, rovněž není v českém zájmu.

Patříme na Západ, ale chceme bilaterální dohody

Dále doplnil, že jsme v EU a NATO, ale zároveň můžeme mluvit o bilaterální spolupráci. V kontextu toho, co už vlastně zaznělo, by ovšem podle představ třetího nejvyššího ústavního činitele, mělo jít o spolupráci hospodářskou.

V tomto bodě je skutečně na povážnou, jaká je vlastně představa oné náležitosti k Západu. Stále trvá to, že naši spojenci vystupují jednotně v otázkách hospodářského trestání Ruska z důvodů, které přetrvávají dodnes.

Hospodářský nátlak je poměrně úspěšnou, ale zároveň křehkou iniciativou. Právě v jednotě, se kterou spojenci vystupují, je síla. A tu se pan Vondráček, nevím, jestli úmyslně, snaží narušit.

Když mluví o předvídatelnosti našeho chování, pak se jednoznačně slova rozchází s činy. A není to problém pouze jeho. Nejasnou politiku předvádí i jeho stranický šéf, který říká jedno a dělá druhé. Jinak se chová v Evropě a jinak doma. To je ovšem pouze na okraj.

Ministerstvo zahraničních věcí s mojí cestou nemělo problém

Sporných bodů v rozhovoru pana Vondráčka je opravdu velké množství. Co mě osobně zaráží, jsou fabulace s výrokem o ministerstvu zahraničí.

Prohlásil totiž, že ministerstvo zahraničí nemělo s jeho cestou do Ruska problém. Seznam ovšem přinesl[8] zprávu, ve které mělo dojít ke kritice dané cesty. Ministr zahraniční ovšem toto prohlášení stopl a to na popud jeho stranického šéfa Hamáčka. Prý si nejdřív potřebuje[9] s Radkem Vondráčkem promluvit.

Je tedy zcela evidentní, že na úrovni ministerstva zahraničí s tím problém byl, vlastně docela velký, když se připravovala kritika takové cesty.

Snaha to vše vysvětlit, působí vlastně docela groteskně. Je více než jasné, že skutečné slovo ve vládě má pouze Andrej Babiš. Ten musel nejspíš dost důrazně předsedovi ČSSD vysvětlit, že cesta do Ruska je nutná a že vláda bude v tomto směru držet jednotu.

O co nám jde?

A tím nám myslím Českou republiku. Když se opravdu pořádně zamyslím a přemýšlím nad možnými benefity, tak si říkám, co vlastně Česká republika může získat? Co je tou velkou výhodou, kterou nám takové cesty do Ruska přináší? Co získáváme ze zakládání společného česko-ruského fóra, kde Rusové vedou monology?

Kde tkví výhodnost jednání v rozporu s našimi spojenci? Budeme svobodnější? Budeme bohatší? Čím vyvážíme pomyslnou misku vah, kde na jedné straně dobrovolné zhoršování vztahů s našimi partnery? Popravdě, já v takových cestách nevidím vůbec žádný národní zájem.

Naopak v tom vidím promítnutí partikulární zájmů jednotlivých zájmových skupin. Komu totiž tato cesta přinesla benefity?

Zaprvé jde jednoznačně o Zemana a jeho okolí, zejména pak Martina Nejedlého. Ten se snaží prosazovat zájmy Ruské federace v České republice. A to i na úkor bezpečnosti a stability České republiky.

Dále místní komunisti, kteří de facto od svého vzniku u nás pracují pro Kreml. Někteří to dozajista mají ideologické uspokojení, jíní se v tom budou snažit hledat materiální benefit.

No a nakonec to budou ti, kdo budou chtít získat profit na možné výstavbě dalšího jaderného bloku v Dukovanech. Půjde o obchod v řádech mnoha desítek miliard a míra zkorumpovatelnosti bude dost vysoká na to, aby tak někdo prodal zájmy své vlastní republiky.

Může k takovým lidem patřit i předseda PS? O tom, ať si každý udělá obrázek sám.

Závěr

Na závěr můžu konstatovat následující. Jsem v naprostém šoku z toho, jak moc se různí kolaboranti a lidé, jdoucí proti zájmům této země přestali bát. Je strašidelné, když mají jistotu v tom, že se jim pro jejich chování nemůže nic stát.

Tohle se ovšem nesmí nechat bez odpovědi. Na každou takovou špatnost se musí dnes a denně upozorňovat. Rozhodně nejsem ochoten se smířit s tím, že nás chce někdo znovu tahat tam, kde nás 40 let tyranizovali a kde na nás parazitovali.

A ptám se pana Vondráčka: jaké to je být užitečným idiotem?

[1]https://ct24.ceskatelevize.cz/2620430-udalosti-komentare-radek-vondracek-ano-o-navsteve-ruska

[2]https://www.novinky.cz/domaci/486922-vondracek-sankcni-seznam-neni-klatba-za-dialog-s-ruskem-se-nestydim.html

[3]https://www.novinky.cz/domaci/483155-duvody-pro-protiruske-sankce-trvaji-shodli-se-na-hrade-ustavni-cinitele.html

[4]https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poradce-hezoucky-dostavba-reaktou-dukovany-rusove_1809201200_lac

[5]https://archiv.ihned.cz/c1-66268610-proc-madarsky-paks-neni-vzorem-pro-temelin-rusko-vede-tvrdou-informacni-valku-za-dostavbu-ceskych-jadernych-elektraren

[6]https://news.tut.by/society/505876.html?crnd=79112

[7]https://ct24.ceskatelevize.cz/2620430-udalosti-komentare-radek-vondracek-ano-o-navsteve-ruska

[8]https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ministerstvo-zahranici-chystalo-kritiku-vondracka-za-cestu-do-ruska-novy-ministr-prohlaseni-stopl-58534

[9]https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/clanky_a_projevy_ministru/clanky_a_projevy_ministra_petricka_2018/x2018_10_22_rozhovor_ministra_petriceka_pro_tydenik.html


Přátele, zvažte, prosím, finanční podporu tohoto blogu! I pár korun pomůže s jeho dalším rozvoje a údržbou, díky! Přispět můžete buď pomocí platby QR kódem anebo převodem na účet č. 2535334153/0800